Co vše se změnilo od mých koučovacích začátků

ČÁST 1

Někdy se musím až pousmát, jak moc jsem některým věcem věřila. Věřila tomu, že to, co je mi předkládáno, jako povinnost prostě tak je. Nemá smysl a vlastně ani cenu o tom přemýšlet. PROČ TAKÉ

Zcela zákonitě musela přijít situace, okamžik, který vše změnil

Dlouho jsem byla ta HODNÁ HOLKA, která neremcala a prostě makala. Pochvala a slušný plat, to byla solidní motivace.

Děti, práce a kopa povinností.

Léta ubíhala a já začala rebelovat. Začalo mi docházet, že mi to vlastně vůbec nevyhovuje. Že jsem měla své SNY A VIZE. Také, že děti dospějí a odejdou. Co bude dál?

Kde jsou mé sny, vize? Kam se ztratily?

Neztratily, jen na ně nějak přestal být čas a tak se dostávaly hluboko do podvědomí, až se přestávaly ozývat.

Hlavně, že dětem jsem „moudře“ říkala, aby si šly za svými sny a cíli, ale co já?

Protože vše přichází, znovu se objevuje, když přijde ten správný čas, začala jsem i jisté nutkání, něco změnit vnímat i já.

V práci se kupily starosti a tlaky ze strany šéfů. Doslova „buzerace“. Šikana až stalking nebraly konce

Chvilku nechápete, postupně začínáte rebelovat, až „bouchnou“ saze a fest.

A tak jsem si začala pověstně „budovat“ zadní vrátka. Co kdyby přišlo zle a já musela rychle řešit základní potřeby rodiny. Co děti? Jejich potřeby, zájmy, studia? Bez peněz to nejde.

Dlouho, až moc dlouho jsem zvládala mnohé tlaky, manévrování s námi směrem, který byl absolutně špatně.

Stále jsem si říkala, no a co, když tak bouchnu dveřmï, „mám svá zadní vrátka.“ Své podnikání na vedlejšák. Ale vážně jsem to ve svém nitru necítila. Nevěřila jsem, že by mě to mohlo uživit, natož zajistit velké potřeby rodiny.

Dlouho jsem byla přesvědčena, že s mojí kvalifikací a praxí, přece leckde „padnou“ na zadek.

Když vše vzalo rychlý obrat a já odcházela, nastal velký zmatek v mysli

Pochopila jsem, že pozkušenostech, a po tolika nedobrých vzpomínkách, už nemůžu takto začínat znova a poslouchat a poslouchat, co si kdo vymyslí.

STALA JSEM SE NEZAMĚSTNATELNOU.

A že to šlo docela rychle a dost tvrdě

Východiskem bylo podnikat na plný úvazek, ono se to nějak „vyvrbí.

Vzpomínám na to, dnes již s velkým nadhledem. Ale tak moc velká legrace to nebyla. Mnoho bezesných nocí, navenek obrovské hrdinství a v duši pěkný chaos.

Všichni okolo mě nechápali. Vždyť to nemůže být tak těžké poslochat a neremcat.

Ale mně to nešlo, já už nemohla. Tolika lidem jsem pomáhala a když jsem potřebovala pomoc já, znáte to. Všichni jsou "ty tam"

Náročné, ale velmi poučné období, které trvalo mnoho dalších let, než mi došlo, co je mým posláním a směrem.


Více v dalším článku

Ráda mluvím s lidmi. Sleduji, co koho inspiruje a vede ke změně. Proto vznikl projekt o mentálním a rozvojovém koučování. Vzájemně se doplňuji a dávají přesně to, co sami potřebujete. Vše umocňuje psychologické poradenství, kde pomáhám s pochopením sebe sama na hlubší úrovni. Mohu tak pomoci v osobním i kariérním životě, ale i objasnit, co je třeba promyslet, když se někde zadrhneme. Nejlepší změna se zavádí, když se někomu vypovídáme. Tak mnohem efektivněji promyslíme to, co si sami sobě neumíme přiznat Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..